O welfare - závěr
volnÄ› pÅ™eloženo podle: Duncan, I.J.H.; Fraser, D: Understanding Animal Welfare. In: Appleby, M., Hughes, B.O.: Animal Welfare. CAB International, University Press, Cambridge, 1997, kompletnà seznam citovaných autorů je možno najÃt tamtéž
VÅ¡echny tÅ™i typy pÅ™Ãstupů k životnà pohodÄ› zvÃÅ™at, aÄ založené na odliÅ¡ných principech, vedou Äasto k podobným závÄ›rům. ObecnÄ› lze pÅ™edpokládat, že pÅ™irozené chovánà zvÃÅ™at je adaptivnà – a tedy napomáhá biologickému fungovánÃ, ve smyslu pÅ™ežitÃ, zdravà a reprodukÄnÃho úspÄ›chu.
PodobnÄ› i pÅ™Ãjemné a nepÅ™Ãjemné subjektivnà prožitky jsou obecnÄ› vnÃmány jako adaptaÄnà mechanismy podporujÃcà stejný cÃl: zvÃÅ™ata jsou motivována vyhledávat jednánÃ, které jim prospÃvá a zároveň se vyhýbat tomu, co jim Å¡kodÃ.
Výzkum v podstatÄ› i dokazuje, že výsledky pÅ™Ãstupu založeného na biologických funkcÃch a pÅ™Ãstupu založeného na subjektivnÃch prožitcÃch , se Äasto shodujÃ.
NapÅ™. prasata a kuÅ™ata budou v motivaÄnÃch testech vykazovat Äinnost, která jim umožnà zapnout vytápÄ›nÃ, pravdÄ›podobnÄ› aby se vyhnula prožitku chladu, a teplota, kterou si vyberou, bude korespondovat s jejich termálnÃmi požadavky zajiÅ¡Å¥ujÃcÃmi optimálnà fungovánÃ. PodobnÄ› i epidemiologické studie prokazujÃ, že slepice produkujà vÃce vajec, pokud majà k dispozici vÄ›tÅ¡Ã prostor a jsou v menÅ¡Ãch skupinách. V motivaÄnÃch testech budou navÃc slepice vykazovat Äinnost zajiÅ¡Å¥ujÃcà pÅ™ibližnÄ› stejné požadavky, jako jsou ty zjiÅ¡tÄ›né v epidemiologických studiÃch.
PodobnÄ› se ukazuje i to, že pokud majà zvÃÅ™ata možnost projevit pÅ™irozené chovánÃ, jsou dobÅ™e zajiÅ¡tÄ›ny i jejich biologické funkce. NapÅ™. pokud je individuálnÄ› ustájeným prasatům umožnÄ›no pÅ™irozené potravnà chovánÃ, lze následnÄ› pozorovat i ménÄ› pÅ™Ãpadů kousánà ocasů. DalÅ¡Ãm pÅ™Ãkladem může být, že pokud je dána telatům krmeným z kbelÃku možnost sát z umÄ›lého vemene, zvýšà se u nich sekrece zažÃvacÃch enzymů. Zároveň vÅ¡ak tyto pÅ™Ãstupy nekorespondujà vždy. NapÅ™Ãklad prasnice pÅ™ed porodem hledá osamocené mÃsto a vytvářà složité hnÃzdo, aby mohla selatům zajistit teplé a chránÄ›né mÃsto. Budovánà takového mÃsta je souÄástà pÅ™irozeného chovánÃ, a pokud je prasnicÃm v tomto chovánà zabránÄ›no, mohou prožÃvat frustraci. Výsledku tohoto chovánà – pÅ™ežità co nejvyÅ¡Å¡Ãho poÄtu selat – je vÅ¡ak možno dosáhnout stejnÄ› Äi dokonce jeÅ¡tÄ› lépe drženÃm prasnice v malém kotci, kde je zajiÅ¡tÄ›n vysoký stupeň hygieny, tepla, dozoru a fyzické ochrany selat.
V tomto pÅ™ÃpadÄ› je zabránÄ›no projevenà pÅ™irozeného chovánà (stavÄ›nà hnÃzda) a jedinec tak může zažÃvat frustraci, pÅ™esto vÅ¡ak může být výsledek (pÅ™ežità co nejvÄ›tÅ¡Ãho poÄtu selat) velmi uspokojivý. V takových pÅ™Ãpadech budou závÄ›ry, které uÄinÃme ohlednÄ› životnà pohody prasnic, záležet na relativnÃm důrazu, který budeme klást na jednotlivá kritéria, a jednoznaÄné a objektivnà zhodnocenà tak možné nebude.
Jednotlivá kritéria mohou být v rozporu z různých pÅ™ÃÄin: ProstÅ™edÃ, ve kterém zvÃÅ™ata v zemÄ›dÄ›lstvà žijà nemusà odpovÃdat prostÅ™edÃ, ve kterém se druh vyvinul.Ve výše uvedeném pÅ™ÃpadÄ›, pÅ™irozené chovánà (stavÄ›nà hnÃzda) a pocity (frustrace, pokud je chovánà zabránÄ›no) pomáhajà prasnici úspěšnÄ› se rozmnožovat v pÅ™irozeném prostÅ™edÃ. Nemusà vÅ¡ak být tÃm nejvhodnÄ›jÅ¡Ãm způsobem, jak dosáhnout stejného výsledku v prostÅ™edà umÄ›lém. DalÅ¡Ãm důvodem k rozporu různých pÅ™Ãstupů mohou být i genetické zmÄ›ny domestikovaných zvÃÅ™at. Brojlerová kuÅ™ata byla chována tak, aby pÅ™ijÃmala maximálnà množstvà potravy, a z toho důvodu se u nich dnes vyskytujà „nemoci rychlého růstu“ jako jsou tÅ™eba problémy kostry. V tomto pÅ™ÃpadÄ› vede motivace k pÅ™Ãjmu potravy, a pravdÄ›podobnÄ› i pocit hladu, k takovému množstvà pÅ™ijaté potravy, které Å¡kodà zdravà a ohrožuje biologické funkce.
Jak tedy můžeme rozhodovat o životnà pohodÄ› zvÃÅ™at, pokud existujà takové rozpory? Obecným doporuÄenÃm je použità co nejvÄ›tÅ¡Ãho množstvà kritériÃ: "Různé způsoby měřenà welfare spolu ne vždy korelujÃ. Je proto nebezpeÄné pÅ™ikládat nÄ›kterému z nich pÅ™ÃliÅ¡ velký důraz. MÄ›li bychom použÃvat souhrnný pohled, který by zahrnul vÅ¡echny možné způsoby měřenÃ, a takto se vyhnout úskalÃm, která každý z tÄ›chto způsobů pÅ™inášÃ." (Dawkins, 1983)
A i když vÄ›da může poskytnout Å¡iroké spektrum informacÃ, na dosaženà obecné shody nestaÄÃ. Různý stupeň důležitosti, kterou různà lidé pÅ™ikládajà oblastem zahrnutým v životnà pohodÄ› zvÃÅ™at, nenà už ze samé podstaty vÄ›ci ÄistÄ› faktickou záležitostÃ. Nemůže jà být ani za pomoci žádné ze známých vÄ›deckých metod výzkumu. Jednotná koncepce welfare nebude možná do té doby, než se lidé shodnou na tom, co pro zvÃÅ™ata tvořà dobrý nebo alespoň uspokojivý život.
Foto: SentientBeings