VÅ¡echny tÅ™i typy přístupů k Å¾ivotní pohodÄ› zvířat, ač založené na odliÅ¡ných principech, vedou často k podobným závÄ›rům. ObecnÄ› lze pÅ™edpokládat, že pÅ™irozené chování zvířat je adaptivní – a tedy napomáhá biologickému fungování, ve smyslu pÅ™ežití, zdraví a reprodukčního úspÄ›chu.

Podobně i příjemné a nepříjemné subjektivní prožitky jsou obecně vnímány jako adaptační mechanismy podporující stejný cíl: zvířata jsou motivována vyhledávat jednání, které jim prospívá a zároveň se vyhýbat tomu, co jim škodí.

Výzkum v podstatÄ› i dokazuje, že výsledky přístupu založeného na biologických funkcích a přístupu založeného na subjektivních prožitcích , se často shodují.
NapÅ™. prasata a kuÅ™ata budou v motivačních testech vykazovat činnost, která jim umožní zapnout vytápÄ›ní, pravdÄ›podobnÄ› aby se vyhnula prožitku chladu, a teplota, kterou si vyberou, bude korespondovat s jejich termálními požadavky zajiÅ¡Å¥ujícími optimální fungování. PodobnÄ› i epidemiologické studie prokazují, že slepice produkují více vajec, pokud mají k dispozici vÄ›tší prostor a jsou v menších skupinách. V motivačních testech budou navíc slepice vykazovat činnost zajiÅ¡Å¥ující pÅ™ibližnÄ› stejné požadavky, jako jsou ty zjiÅ¡tÄ›né v epidemiologických studiích.

PodobnÄ› se ukazuje i to, že pokud mají zvířata možnost projevit pÅ™irozené chování, jsou dobÅ™e zajiÅ¡tÄ›ny i jejich biologické funkce. NapÅ™. pokud je individuálnÄ› ustájeným prasatům umožnÄ›no pÅ™irozené potravní chování, lze následnÄ› pozorovat i ménÄ› případů kousání ocasů. Dalším příkladem může být, že pokud je dána telatům krmeným z kbelíku možnost sát z umÄ›lého vemene, zvýší se u nich sekrece zažívacích enzymů. Zároveň vÅ¡ak tyto přístupy nekorespondují vždy. Například prasnice pÅ™ed porodem hledá osamocené místo a vytváří složité hnízdo, aby mohla selatům zajistit teplé a chránÄ›né místo. Budování takového místa je součástí pÅ™irozeného chování, a pokud je prasnicím v tomto chování zabránÄ›no, mohou prožívat frustraci. Výsledku tohoto chování – pÅ™ežití co nejvyššího počtu selat – je vÅ¡ak možno dosáhnout stejnÄ› či dokonce jeÅ¡tÄ› lépe držením prasnice v malém kotci, kde je zajiÅ¡tÄ›n vysoký stupeň hygieny, tepla, dozoru a fyzické ochrany selat.

V tomto případÄ› je zabránÄ›no projevení pÅ™irozeného chování (stavÄ›ní hnízda) a jedinec tak může zažívat frustraci, pÅ™esto vÅ¡ak může být výsledek (pÅ™ežití co nejvÄ›tšího počtu selat) velmi uspokojivý. V takových případech budou závÄ›ry, které učiníme ohlednÄ› životní pohody prasnic, záležet na relativním důrazu, který budeme klást na jednotlivá kritéria, a jednoznačné a objektivní zhodnocení tak možné nebude.