Bolestivé, mrzačící zákroky nejsou v organickém zemědělství žádané: jsou považovány za omezení projevu přirozeného chování a možnosti přirozeně žít, které jsou základem pro dobré welfare zvířat v organických chovech.

Hlavním principem organického zemědělství je adaptovat systém na přirozenost zvířat. Bolestivé zákroky jsou naproti tomu způsobem umělé adaptace zvířat na systém produkce - odstraňují pouze symptomy neadekvátního systému a mohou způsobit problémy spojené s welfare.

Ve třech textech byly diskutovány tři druhy těchto zákroků ve vztahu k dilema, které představují pro organické chovy.

Odstraňování zobáků je legislativou EU zakázáno, a je považováno za přímou překážku v projevování důležitého přirozeného chování, a zároveň za zdroj stálé bolesti při použití zobáku.

Aplikace kroužků do rypáků prasat je v některých evropských státech zakázána nařízeními vztahujícími se k organickým chovům, ale v jiných státech je akceptována pro environmentální problémy, které vyplývají z chovu velkého množství zvířat na malém prostoru. Aplikace kroužků zabraňuje některým součástem přirozeného chování, které, jak se zdá, prasata kompenzují jinými způsoby, např. náhradou rytí spásáním.

Odstraňování rohů je všeobecně akceptováno, protože se zdá, že skot formuje stabilní sociální skupiny i bez rohů. Odstraňování rohů u telat je zakázáno pouze v biodynamickém zemědělství. Odstraňování rohů je však také bolestivým, mrzačícím zákrokem.

Všechny tři druhy zákroků jsou spojeny s bolestí a dalšími nežádoucími vlivy působícími na zvířata. Welfare zvířat je zhoršeno a jejich vzorce chování jsou omezeny, zejména v době po zákroku. Dlouhodobý vliv bolesti a na chování je také patrný. Slepice se zkrácenými zobáky a prasata s aplikovanými kroužky trpí senzorickou deprivací, např. nedostatkem senzorických informací typických pro daný druh, a obtížemi v projevování některých druhů chování. Odstranění rohů a zkrácení zobáku může vést k rozvoji neuromů a bolesti.

Dilemata spojená s těmito zákroky se objevují z důvodu jiných zájmů a problémů, než těch spojených s jednotlivými zvířaty, a jejich přirozeným chováním. Je to velký problém – takový, který možná nemůže být vyřešen v rámci současného organického zemědělství – tedy věnovat pozornost všem oprávněným zájmům.

Závěrem budou diskutovány tyto problémy pro všechny tři druhy zvířat, a bude poukázáno na budoucí perspektivy.

Environmentální ochrana a celostní systém chovu

Důležité cíle organického zemědělství zahrnují péči o životní prostředí a úzkou integraci všech částí farmy do dobře fungujícího celku. Organické produkty by měly být produkovány s minimálním poškozením životního prostředí a zároveň i s vysokým stupněm welfare zvířat – zvířata musí mít přístup k venkovnímu prostředí a dalším charakteristikám přirozeného života.

Možný rozpor mezi oběma charakteristikami ovlivní zacházení s prasaty ve volných výbězích. Jak již bylo uvedeno, přítomnost prasat může mít závažné důsledky pro životní prostředí, dokonce i v případě, kdy mají aplikované kroužky. Proto by hlavním problémem této sporné otázky neměl být kroužek sám o sobě, ale spíše celý způsob chovu prasat. Řešení těchto otázek se zdá být problematické, a je nutno přihlížet k diskuzím o welfare zvířat, chování typickému pro daný druh a integritě zvířat. Např. v případě prasat by bylo relevantní považovat rytí za způsob přípravy půdy, než za chování, kterému by mělo být zabraňováno.

Péče lidí

Hlavním faktorem pro úspěšný chov zvířat bez mrzačících procedur jsou lidé na farmě a jejich postoj a vztah ke zvířatům. Lidský postoj ovlivňuje každý stupeň chovu, od rozhodnutí týkajícího se ustájení až po přímou manipulaci. Péče o zvířata vyžaduje více úsilí a schopností, než jen provedení rychlého odstranění určité části těla. Proto farmáři, kteří přejdou z konvenčního zemědělství na zemědělství organické, musí změnit nejen své farmy, ale i svou mysl. Ti, kteří se rozhodnou chovat např. skot s rohy nebo slepice s celými zobáky, nebudou úspěšní, dokud nebude jejich základní postoj a systém, který si vybrali v souladu. Farmáři potřebují dostatečné informace, a musí být připraveni je hledat, což zahrnuje i znalosti ze studií na farmách a ostatních farmářů. Pro všechny tři diskutované příklady jsou faktory, které byly identifikovány jako klíčové pro prevenci negativním vlivům, pod vlivem farmáře. Farmář musí přijímat zvířata v jejich celistvosti, s jejich specifickými potřebami a možnými problémy.

Role zákazníka: zaplatit cenu

Chov zvířat bez zmiňovaných zákroků může zvýšit náklady. Otázkou je, jak přesvědčit zákazníky, aby akceptovali rozumnou cenu. Zákazníci mohou mít vysoká očekávání vzhledem k tomu, jak jsou zvířata v organickém zemědělství chována, včetně toho, že nejsou vystavena mrzačícím zákrokům, ale ne vždy chtějí zaplatit vyšší cenu. V některých případech je jim poskytován špatný obraz farmy (např. mléčné výrobky podporované obrázky krav s rohy, ačkoliv krávy ve skutečnosti rohy nemají). Zákazníkům také někdy chybí znalosti o problémech jako oklovávání peří a zkracování zobáků v konvenčních free-range chovech slepic a o opatřeních nezbytných pro vyhnutí se těmto problémům. To může přispívat k jejich nepřipravenosti zaplatit vyšší cenu za organické produkty ze zvířat bez mrzačících zákroků.

Biodynamické zemědělství: zemědělský systém s přímým zájmem na rozích

V biodynamickém zemědělství může diskuzi o skotu s rohy ovlivnit další faktor: potřeba rohů pro produkci biodynamických preparátů. V biodynamickém zemědělství je také vyjadřován respekt k rohům jako k důležitému, funkčnímu orgánu a charakteristice zvířat. To vede k preferenci skotu s rohy, který opět odráží priority na úrovni individuálních zvířat a celé farmy.

Šlechtění směrem k organickým cílům: potenciál a limity

Možnosti pro určení a dosahování šlechtitelských cílů specificky souvisejících s organickým zemědělstvím také potřebují další výzkum. Tyto možnosti zahrnují ovlivňování stupně oklovávání peří u slepic šlechtěním, šlechtění skotu bez rohů nebo ovlivnění temperamentu, což se vše vztahuje k diskuzi o budoucích systémech chovů. Chov vyšlechtěných zvířat může přinést otázky ohledně toho, jaké jsou charakteristiky druhu „skot“, a zda může být součástí vývoje plemen a druhů šlechtění zvířat.

Je jednodušší mít skot bez rohů, a vývoj vyšlechtěných plemen s sebou nese riziko akceptování systémů, které umožňují poskytnutí menšího prostoru nebo horší životní podmínky, a nedávají zvířatům možnost projevit přirozené chování.

Šlechtění nemůže vyřešit problém nevhodného ustájení a managementu. Může problémy zjednodušit, ale jak už bylo uváděno, oklovávání peří u slepic a vysoký stupeň agonistických interakcí a sociální stres u skotu (s rohy, bez nich nebo vyšlechtěného bez rohů) má mnoho příčin.

Hlavním způsobem, jak se vyhnout onemocněním, problémům chování a potřebě bolestivých, mrzačících zákroků v organickém zemědělství, bude chov zvířat podle přirozenosti druhu. Výzvou pro organické zemědělství musí být vyvíjení systémů, které umožňují zvířatům přirozené chování.

Foto: NC