Rytí je důležitým typem chování prasat (Hughes a Duncan, 1988). Rytí prasnic na omezeném prostoru však může závažně poškodit životní prostředí. Venku žijícím prasnicím jsou proto často aplikovány kroužky do rypáku, a bylo jim tak zabráněno v přerývání pastviny. Důvodem je ochrana pastviny před ztrátou živin a pro zajištění další potravy.

Existují dva základní typy kroužků: Prvním je jednoduchý ocelový kroužek o průměru 4 cm. Kroužek je aplikován do přepážky kleštěmi, vyrobenými speciálně pro tento účel. Druhý typ (zakázaný v Dánsku) se skládá ze čtyř až pěti měděných kroužků aplikovaných do horní části rypáku. Měděné kroužky často vypadávají a prasnicím musí být znovu aplikovány.

Kroužky do rypáku jsou povoleny v mnoha zemích Evropy i pro případ organických chovů. Nicméně i v rámci vnitřních chovů konvenčního zemědělství začíná být větší povědomí o tom, že odstranění některých částí těl prasat z důvodu zabránění nežádoucímu chování, působí problémy. A tak bylo zakázáno v Dánsku rutinní zkracování zubů a ocasů.

V systémech organického zemědělství je „odstranění“ možnosti rýt u prasnic dovoleno, ale v mnoha zemích je aplikace kroužků projednávána. Norský Council for Animal Ethics (1998) nedoporučil použití kroužků na základě toho, že brání prasatům v jejich přirozeném chováním navozováním bolesti, když se prase snaží rýt. Ve Velké Británii je v organickém zemědělství aplikace kroužků zakázána. Ve Švýcarsku některé obchody neakceptují produkty z prasat s kroužky. Ve Švédsku je aplikace zakázána všeobecně.

Zejména mezi organickými farmáři se diskutuje o tom, zda lze požadavek přirozeného chování a dobrého welfare splnit, pokud je prasatům zabráněno rýt. Rytí je u prasat považováno za důležitou behaviorální aktivitu, takže zabránění v rytí aplikací kroužků může zhoršit jejich welfare.

Na druhou stranu, aplikace kroužků udrží pastviny nepoškozené. Má se za to, že to může vést k nejvhodnějšímu způsobu využití hnoje, a tím i k větší ochraně životního prostředí. Nepoškozená pastvina také umožňuje prasnicím pastvu toho, co samy chtějí. Toto vše jsou v ekologickém zemědělství velmi důležité otázky, protože na zvířata a prostředí musí být nahlíženo jako na jeden systém, kde přináší užitek jeden druhému. Venkovní chov prasnic v ekologickém zemědělství představuje dilema mezi umožněním projevení přirozeného chování prasnic a optimálním využitím živin, ochranou před znečištěním a zachováním zdrojů.

Charakteristika rytí

Rypák prasete je velmi důležitý orgán pro potravní chování, stejně jako pro zkoumání okolí, ostatních prasat, dalších zvířat a lidí (Adler a Simonsen, 1980). Chování prasete v souvislosti s potravním chováním a prozkoumáváním okolí může být rozděleno následovně: rytí, čenichání, žvýkání a manipulace. Může být také doplněno hrabáním předníma nohama (Stolba a Wood-Gush, 1989). Rytí je navíc pozorováno spolu se stavěním hnízda, ať už pro odpočinek nebo pro porod.

Potravní chování a průzkum jsou kategorie chování, které spolu souvisí ve způsobu fungování a projevu, a z obou těchto důvodů také prasata ryjí. Prasata stráví 25 – 60 % aktivní doby potravním chováním a průzkumem okolí (Blasetti et al , 1988; Edwards et al , 1993; Tober, 1996), z čehož 10 - 20 % tvoří rytí (Stolba a Wood-Gush, 1989; Wood-Gush et al , 1990; Horrel a A´Ness, 1996; Berger et al , 1997; Guilloux et al , 1998; Andersen, 2000). Prasata tráví rytím více času, pokud mají hlad, ale i nasycená prasata ryjí (Edwards et al, 1993).

Problémy spojené s aplikací kroužků: bolest a přirozené chování

Problémy spojené s aplikací kroužků lze rozdělit do dvou kategorií: Jednou z nich je bolest, která se s procedurou pojí. Ta je prováděna v dospělosti prasnice, a v případě ztráty kroužku může být opakována. Druhou z nich je vliv na typické chování prasat, které je spojeno s rytím.

Znalosti o bolestivosti procedury chybí. Je samozřejmé, že vlastní zákrok je bolestivý, a bolest může přetrvávat hodiny, možná dokonce dny.

Bolest je také tím, co prasnici zabraňuje rýt, ale nic nebo jen velmi málo je známo o bolesti, která je s nošením kroužku spojena.

Samotný kroužek efektivně zabraňuje prasnici rýt a pravděpodobně také ovlivňuje další aktivity. Horell et al (2000) zjistil, že aplikace kroužků zabraňuje spásání, průzkumu okolí a stavbě hnízda. Ovlivňuje také jiné chování, při kterém je rypák používán, jako např. sociální chování, jak zmínili Stolba a Wood-Gush (1989), a sexuální chování (Feenstra, 1976). Nežádoucí vliv kroužků na jiné než potravní chování a exploraci nebyl dostatečně zkoumán.

Je rytí behaviorální potřeba?

Zdá se, že potřeba prasat zkoumat nové podněty má přednost před prožíváním hladu (Day et al , 1995), a jak bylo uvedeno, zahrnuje rytí, čenichání, manipulaci a žvýkání. V přírodě je potrava rozmístěna náhodně. Proto schopnost poznávat dostupné zdroje a udržení těchto informací utváří účelnou evoluční strategii, a je nejvíce pravděpodobným vysvětlením pudu zvířat zkoumat okolí.

Když je prase v omezeném životním prostředí, které mu neposkytuje možnost prozkoumávat, absence náležitých podnětů může vést k abnormálnímu chování (Stolba a Wood-Gush, 1980; Wood-Gush, 1983; Wood-Gush a Vestergaard, 1989; Petersen et al , 1995). Je samozřejmé, že prasata potřebují podněty o určité míře, a že podněty mohou být získány explorací.

Ve studiích s prasnicemi s kroužky a bez nich strávily obě skupiny průzkumem okolí stejnou dobu, ale lišily se ve způsobu (Studnitz a Jensen, 2002; Studnitz et al , 2003). Zatímco prasnice bez kroužků ryly, prasnice s kroužky více žvýkaly, čenichaly nebo se pásly.

Rytí může být nahrazeno pohyby tlamy, rypáku nebo hlavy, které zajišťují vstup většiny informací (Dailey a McGlone, 1997; Horrell et al, 1998; Studnitz a Jensen, 2002).

Nicméně obecně se předpokládá, že prasata mají specifickou potřebu rýt (Hughes a Duncan, 1988; Horrell et al ,2001), a to je přesně tím chováním, kterému je zabraňováno aplikací kroužků. Pokud prase potřebuje rýt, deprivace příležitosti tak činit povede k frustraci (Dawkins, 1988), a chování prasete tím bude ovlivněno.

Ve výše zmíněných studiích (Studnitz et al , 2003; Studnitz a Jensen, 2002) však měly prasnice dostatek podnětů, takže neprojevovaly známky frustrace nebo abnormálního chování, pouze změnu ve způsobu průzkumu okolí.Kromě toho, pokud je rytí potřebou, motivace rýt se bude hromadit, pokud bude praseti v rytí zabráněno. Když bude praseti posléze možnost rýt poskytnuta, bude rýt více, než když mu v rytí bráněno nebylo (Taylor a Friend, 1986). V nepublikovaném pozorování (Studnitz a Jensen) bylo zjištěno, že když bylo prasnicím na různě dlouhou dobu zabráněno v rytí a následně jim bylo znovu umožněno, ryly tím více, čím déle byly deprivovány. Tento znak nahromaděné motivace byl však pozorován pouze na začátku experimentu. Později zaznamenán nebyl, namísto toho se prasnice zdály motivovány k další změně prostředí.

Studie v této oblasti naznačují, že ačkoliv prasata preferují průzkum okolí rytím, a ačkoliv se mělo za to, že rytí je behaviorální potřeba, způsob – tedy rytí, je méně důležitý než cíl – senzorická informace. Základní přirozené chování se u těchto zvířat vyskytuje, ale jeho účel může být dosažen jinak, než rytím. Debata o tom, zda toto uspokojuje základní potřeby zvířat stále trvá.

Zdá se, že aplikace kroužků nebrání uspokojení behaviorální potřeby, ale aplikace venku chovaným prasnicím způsobuje značné změny v jejich chování. Jestliže je welfare definováno tím, zda jsou prasnice vystaveny utrpení, pak welfare prasnic s kroužky není více ovlivněno. Pokud je však welfare definováno jako získávání pozitivních zkušeností a naplňování potřeb projevovat chování svého druhu, pak vyhnutí se této proceduře zlepšuje jejich welfare.

Dilema: aplikace kroužků, ochrana životního prostředí a organické zemědělství

Na jednu stranu se rytí zdá být spíše otázkou poskytnutí možnosti projevit přirozené chování, než otázkou welfare. Nicméně otázky týkající se negativních vlivů aplikace kroužků na jiné chování, než na potravní chování a exploraci, nebyly dostatečně zodpovězeny.

Na druhou stranu, nový výzkum ukázal, že i když prasnice nepřerývají pastvinu, plocha, kde přijímají potravu brzo obsahuje velké množství dusíku (Eriksen a Kristensen, 2001). Proto lze tedy další rok v těchto místech díky velkému množství dusíku očekávat lepší růst, nebylo to však prokázáno (Eriksen et al , 2001).

Závěr týkající se životního prostředí musí být takový, že aplikace kroužků tak, jak je používána v současné době, nechrání životní prostředí důkladně. Proto otázkou není nutnost výběru mezi zlepšováním welfare zvířat (chápáno jako projevování přirozeného chování) nebo ochranou životního prostředí, ale otázkou je spíše hledání alternativ k oběma.

Alternativy k aplikaci kroužků v organickém zemědělství?

Někteří farmáři chtějí stále aplikovat svým prasnicím kroužky, protože mají za to, že pokud budou prasnice moci rýt, budou tak bránit přípravě půdy. Někteří také věří, že kroužky mohou zabránit úmrtnosti selat tím, že prasnice nebude moci rýt v přístřešcích. Proto nové systémy produkce bez aplikování kroužků musí nabídnout spolehlivé alternativy, které berou v úvahu mnoho faktorů.

Existuje mnoho přístupů, ze kterých lze vycházet. Ve vnitřních systémech chovů může být rytí prasat pokládáno za něco, co lze využít , než za něco, co je třeba minimalizovat. Některá z následujících řešení mohou být pokládána za alternativní způsoby ochrany životního prostředí:

• Ponecháním prasnic venku na velmi lákavém porostu, eventuálně poskytnutím celých bulev řepy lze prasnicím poskytovat tolik podnětů, že budou rýt méně.
• Rytí může být používáno jako součást rotace plodin. Prasata mohou čistit půdu pro pěstování a spotřebovávat odpad ze sklizně (Andersen, 2000).
• Alternativou může být sezónní produkce se selaty narozenými na jaře venku a poslanými na jatka na podzim a prasnicemi chovanými ve vnitřním ustájení v zimě.

Ve všech systémech je velmi důležité rotovat místa pastvy a přístřešky několikrát ročně. Výhodou by bylo menší množství prasnic na hektar a častý přesun.

Foto: FactoryFarming