Zpět:

Welfare a ekologické zemědělství

Aplikace kroužků do rypáků prasnic

 

Přeloženo podle Menke, Ch., Waiblinger, S. Studnitz, M., Bestman, M.: Mutilitations in Organic Animal Husbandry: Dilemmas Involving Animal Welfare, Humans and Environmental Protection. In: Animal Health and Welfare in Organic Agriculture. CAB International, 2004, eds Vaarst, M., Roderick, S., Lund, V., Lockeretz, W.: kompletní seznam citovaných autorů je možno najít na tomto místě.

 

Rytí je důležitým typem chování prasat (Hughes a Duncan, 1988). Rytí prasnic na omezeném prostoru vÅ¡ak může závažnÄ› poÅ¡kodit životní prostÅ™edí. Venku žijícím prasnicím jsou proto často aplikovány kroužky do rypáku, a bylo jim tak zabránÄ›no v pÅ™erývání pastviny. Důvodem je ochrana pastviny pÅ™ed ztrátou živin a pro zajiÅ¡tÄ›ní další potravy.

 

Existují dva základní typy kroužků: Prvním je jednoduchý ocelový kroužek o průmÄ›ru 4 cm. Kroužek je aplikován do pÅ™epážky kleÅ¡tÄ›mi, vyrobenými speciálnÄ› pro tento účel. Druhý typ (zakázaný v Dánsku) se skládá ze čtyÅ™ až pÄ›ti mÄ›dÄ›ných kroužků aplikovaných do horní části rypáku. MÄ›dÄ›né kroužky často vypadávají a prasnicím musí být znovu aplikovány.

Kroužky do rypáku jsou povoleny v mnoha zemích Evropy i pro případ organických chovů. NicménÄ› i v rámci vnitÅ™ních chovů konvenčního zemÄ›dÄ›lství začíná být vÄ›tší povÄ›domí o tom, že odstranÄ›ní nÄ›kterých částí tÄ›l prasat z důvodu zabránÄ›ní nežádoucímu chování, působí problémy. A tak bylo zakázáno v Dánsku rutinní zkracování zubů a ocasů.

 

V systémech organického zemÄ›dÄ›lství je „odstranÄ›ní“ možnosti rýt u prasnic dovoleno, ale v mnoha zemích je aplikace kroužků projednávána. Norský Council for Animal Ethics (1998) nedoporučil použití kroužků na základÄ› toho, že brání prasatům v jejich pÅ™irozeném chováním navozováním bolesti, když se prase snaží rýt. Ve Velké Británii je v organickém zemÄ›dÄ›lství aplikace kroužků zakázána. Ve Å výcarsku nÄ›které obchody neakceptují produkty z prasat s kroužky. Ve Å védsku je aplikace zakázána vÅ¡eobecnÄ›.

Zejména mezi organickými farmáři se diskutuje o tom, zda lze požadavek pÅ™irozeného chování a dobrého welfare splnit, pokud je prasatům zabránÄ›no rýt. Rytí je u prasat považováno za důležitou behaviorální aktivitu, takže zabránÄ›ní v rytí aplikací kroužků může zhorÅ¡it jejich welfare.

 

Na druhou stranu, aplikace kroužků udrží pastviny nepoÅ¡kozené. Má se za to, že to může vést k nejvhodnÄ›jšímu způsobu využití hnoje, a tím i k vÄ›tší ochranÄ› životního prostÅ™edí. NepoÅ¡kozená pastvina také umožňuje prasnicím pastvu toho, co samy chtÄ›jí. Toto vÅ¡e jsou v ekologickém zemÄ›dÄ›lství velmi důležité otázky, protože na zvířata a prostÅ™edí musí být nahlíženo jako na jeden systém, kde pÅ™ináší užitek jeden druhému. Venkovní chov prasnic v ekologickém zemÄ›dÄ›lství pÅ™edstavuje dilema mezi umožnÄ›ním projevení pÅ™irozeného chování prasnic a optimálním využitím živin, ochranou pÅ™ed znečiÅ¡tÄ›ním a zachováním zdrojů.

 

Charakteristika rytí

 

Rypák prasete je velmi důležitý orgán pro potravní chování, stejnÄ› jako pro zkoumání okolí, ostatních prasat, dalších zvířat a lidí (Adler a Simonsen, 1980). Chování prasete v souvislosti s potravním chováním a prozkoumáváním okolí může být rozdÄ›leno následovnÄ›: rytí, čenichání, žvýkání a manipulace. Může být také doplnÄ›no hrabáním pÅ™edníma nohama (Stolba a Wood-Gush, 1989). Rytí je navíc pozorováno spolu se stavÄ›ním hnízda, aÅ¥ už pro odpočinek nebo pro porod.

 

Potravní chování a průzkum jsou kategorie chování, které spolu souvisí ve způsobu fungování a projevu, a z obou tÄ›chto důvodů také prasata ryjí. Prasata stráví 25 – 60 % aktivní doby potravním chováním a průzkumem okolí (Blasetti et al , 1988; Edwards et al , 1993; Tober, 1996), z Äehož 10 - 20 % tvoří rytí (Stolba a Wood-Gush, 1989; Wood-Gush et al , 1990; Horrel a A´Ness, 1996; Berger et al , 1997; Guilloux et al , 1998; Andersen, 2000). Prasata tráví rytím více času, pokud mají hlad, ale i nasycená prasata ryjí (Edwards et al, 1993).

 

Problémy spojené s aplikací kroužků: bolest a pÅ™irozené chování

 

Problémy spojené s aplikací kroužků lze rozdÄ›lit do dvou kategorií: Jednou z nich je bolest, která se s procedurou pojí. Ta je provádÄ›na v dospÄ›losti prasnice, a v případÄ› ztráty kroužku může být opakována. Druhou z nich je vliv na typické chování prasat, které je spojeno s rytím.

 

Znalosti o bolestivosti procedury chybí. Je samozřejmé, že vlastní zákrok je bolestivý, a bolest může přetrvávat hodiny, možná dokonce dny.

Bolest je také tím, co prasnici zabraňuje rýt, ale nic nebo jen velmi málo je známo o bolesti, která je s noÅ¡ením kroužku spojena.

Samotný kroužek efektivně zabraňuje prasnici rýt a pravděpodobně také ovlivňuje další aktivity. Horell et al (2000) zjistil, že aplikace kroužků zabraňuje spásání, průzkumu okolí a stavbě hnízda. Ovlivňuje také jiné chování, při kterém je rypák používán, jako např. sociální chování, jak zmínili Stolba a Wood-Gush (1989), a sexuální chování (Feenstra, 1976). Nežádoucí vliv kroužků na jiné než potravní chování a exploraci nebyl dostatečně zkoumán.

 

Je rytí behaviorální potřeba?

 

Zdá se, že potÅ™eba prasat zkoumat nové podnÄ›ty má pÅ™ednost pÅ™ed prožíváním hladu (Day et al , 1995), a jak bylo uvedeno, zahrnuje rytí, čenichání, manipulaci a žvýkání. V přírodÄ› je potrava rozmístÄ›na náhodnÄ›. Proto schopnost poznávat dostupné zdroje a udržení tÄ›chto informací utváří účelnou evoluční strategii, a je nejvíce pravdÄ›podobným vysvÄ›tlením pudu zvířat zkoumat okolí.

 

Když je prase v omezeném životním prostÅ™edí, které mu neposkytuje možnost prozkoumávat, absence náležitých podnÄ›tů může vést k abnormálnímu chování (Stolba a Wood-Gush, 1980; Wood-Gush, 1983; Wood-Gush a Vestergaard, 1989; Petersen et al , 1995). Je samozÅ™ejmé, že prasata potÅ™ebují podnÄ›ty o určité míře, a že podnÄ›ty mohou být získány explorací.

Ve studiích s prasnicemi s kroužky a bez nich strávily obÄ› skupiny průzkumem okolí stejnou dobu, ale liÅ¡ily se ve způsobu (Studnitz a Jensen, 2002; Studnitz et al , 2003). Zatímco prasnice bez kroužků ryly, prasnice s kroužky více žvýkaly, čenichaly nebo se pásly.

Rytí může být nahrazeno pohyby tlamy, rypáku nebo hlavy, které zajišťují vstup většiny informací (Dailey a McGlone, 1997; Horrell et al, 1998; Studnitz a Jensen, 2002).

NicménÄ› obecnÄ› se pÅ™edpokládá, že prasata mají specifickou potÅ™ebu rýt (Hughes a Duncan, 1988; Horrell et al ,2001), a to je pÅ™esnÄ› tím chováním, kterému je zabraňováno aplikací kroužků. Pokud prase potÅ™ebuje rýt, deprivace příležitosti tak činit povede k frustraci (Dawkins, 1988), a chování prasete tím bude ovlivnÄ›no.

 

Ve výše zmínÄ›ných studiích (Studnitz et al , 2003; Studnitz a Jensen, 2002) vÅ¡ak mÄ›ly prasnice dostatek podnÄ›tů, takže neprojevovaly známky frustrace nebo abnormálního chování, pouze zmÄ›nu ve způsobu průzkumu okolí.KromÄ› toho, pokud je rytí potÅ™ebou, motivace rýt se bude hromadit, pokud bude praseti v rytí zabránÄ›no. Když bude praseti posléze možnost rýt poskytnuta, bude rýt více, než když mu v rytí bránÄ›no nebylo (Taylor a Friend, 1986). V nepublikovaném pozorování (Studnitz a Jensen) bylo zjiÅ¡tÄ›no, že když bylo prasnicím na různÄ› dlouhou dobu zabránÄ›no v rytí a následnÄ› jim bylo znovu umožnÄ›no, ryly tím více, čím déle byly deprivovány. Tento znak nahromadÄ›né motivace byl vÅ¡ak pozorován pouze na začátku experimentu. PozdÄ›ji zaznamenán nebyl, namísto toho se prasnice zdály motivovány k další zmÄ›nÄ› prostÅ™edí.

 

Studie v této oblasti naznačují, že ačkoliv prasata preferují průzkum okolí rytím, a ačkoliv se mÄ›lo za to, že rytí je behaviorální potÅ™eba, způsob – tedy rytí, je ménÄ› důležitý než cíl – senzorická informace. Základní pÅ™irozené chování se u tÄ›chto zvířat vyskytuje, ale jeho účel může být dosažen jinak, než rytím. Debata o tom, zda toto uspokojuje základní potÅ™eby zvířat stále trvá.

 

Zdá se, že aplikace kroužků nebrání uspokojení behaviorální potÅ™eby, ale aplikace venku chovaným prasnicím způsobuje značné zmÄ›ny v jejich chování. Jestliže je welfare definováno tím, zda jsou prasnice vystaveny utrpení, pak welfare prasnic s kroužky není více ovlivnÄ›no. Pokud je vÅ¡ak welfare definováno jako získávání pozitivních zkuÅ¡eností a naplňování potÅ™eb projevovat chování svého druhu, pak vyhnutí se této proceduÅ™e zlepÅ¡uje jejich welfare.

 

Dilema: aplikace kroužků, ochrana životního prostředí a organické zemědělství

 

Na jednu stranu se rytí zdá být spíše otázkou poskytnutí možnosti projevit přirozené chování, než otázkou welfare. Nicméně otázky týkající se negativních vlivů aplikace kroužků na jiné chování, než na potravní chování a exploraci, nebyly dostatečně zodpovězeny.

Na druhou stranu, nový výzkum ukázal, že i když prasnice nepÅ™erývají pastvinu, plocha, kde pÅ™ijímají potravu brzo obsahuje velké množství dusíku (Eriksen a Kristensen, 2001). Proto lze tedy další rok v tÄ›chto místech díky velkému množství dusíku očekávat lepší růst, nebylo to vÅ¡ak prokázáno (Eriksen et al , 2001).

 

ZávÄ›r týkající se životního prostÅ™edí musí být takový, že aplikace kroužků tak, jak je používána v současné dobÄ›, nechrání životní prostÅ™edí důkladnÄ›. Proto otázkou není nutnost výbÄ›ru mezi zlepÅ¡ováním welfare zvířat (chápáno jako projevování pÅ™irozeného chování) nebo ochranou životního prostÅ™edí, ale otázkou je spíše hledání alternativ k obÄ›ma.

 

Alternativy k aplikaci kroužků v organickém zemÄ›dÄ›lství?

 

NÄ›kteří farmáři chtÄ›jí stále aplikovat svým prasnicím kroužky, protože mají za to, že pokud budou prasnice moci rýt, budou tak bránit přípravÄ› půdy. NÄ›kteří také věří, že kroužky mohou zabránit úmrtnosti selat tím, že prasnice nebude moci rýt v přístÅ™eÅ¡cích. Proto nové systémy produkce bez aplikování kroužků musí nabídnout spolehlivé alternativy, které berou v Ãºvahu mnoho faktorů.

 

Existuje mnoho přístupů, ze kterých lze vycházet. Ve vnitÅ™ních systémech chovů může být rytí prasat pokládáno za nÄ›co, co lze využít , než za nÄ›co, co je tÅ™eba minimalizovat. NÄ›která z následujících Å™eÅ¡ení mohou být pokládána za alternativní způsoby ochrany životního prostÅ™edí:

 

  • Ponecháním prasnic venku na velmi lákavém porostu, eventuálnÄ› poskytnutím celých bulev Å™epy lze prasnicím poskytovat tolik podnÄ›tů, že budou rýt ménÄ›.
  • Rytí může být používáno jako součást rotace plodin. Prasata mohou čistit půdu pro pÄ›stování a spotÅ™ebovávat odpad ze skliznÄ› (Andersen, 2000).
  • Alternativou může být sezónní produkce se selaty narozenými na jaÅ™e venku a poslanými na jatka na podzim a prasnicemi chovanými ve vnitÅ™ním ustájení v zimÄ›.

 

Ve všech systémech je velmi důležité rotovat místa pastvy a přístřešky několikrát ročně. Výhodou by bylo menší množství prasnic na hektar a častý přesun.

 

Foto: FactoryFarming