OhlednÄ› welfare farmových liÅ¡ek existuje mezi autory mnohem vÄ›tší shoda v tom, že welfare v chovech není v současné dobÄ› u tÄ›chto zvířat zajiÅ¡tÄ›no odpovídajícím způsobem. Hlavními problémy jsou mateÅ™ská infanticida, vliv ustájení neuspokojující pÅ™irozené potÅ™eby tÄ›chto zvířat svou strohostí a malým rozmÄ›rem a vysoká míra stresu, kterou liÅ¡ky zažívají v souvislosti se svým vrozeným strachem z lidí.

Mateřská infanticida a další problémy welfare lišek

Úmrtí mláďat může být obecně zapříčiněno více příčinami: narozením mrtvého plodu, úhynem slabého mláděte nebo díky vrozeným anomáliím.

V odborné literatuÅ™e je vÅ¡ak u liÅ¡ek popsán specifický, a zatím relativnÄ› málo prozkoumaný jev – usmrcování potomstva neboli mateÅ™ská infanticida. Podle výsledků nÄ›kolika průzkumů se zdá, že se na farmách vyskytuje pomÄ›rnÄ› často. Nimon a Broom (1998) uvádí, že podle průzkumu v nÄ›meckých chovech 45 % stříbrných liÅ¡ek (Vulpes vulpes) a 40 % modrých liÅ¡ek (Alopex lagopus) bylo neúspěšných pÅ™i rozmnožování, a odhaduje se také, že 10 – 20 % samic v chovu se nÄ›kdy dopustí infanticidy.

ÄŒasto zmiňovaným důvodem je důsledek stresu či projev liÅ¡ek s patologickým chováním, zkoumán byl také efekt intenzivního ustájení a nedostatečný přístup k potravÄ›.

Podle nÄ›kterých studií se vÅ¡ak ukazuje, že více než tyto faktory má na mateÅ™skou infanticidu vliv vrozené chování liÅ¡ek týkající se rozmožování. U liÅ¡ek obecných žijích v přírodÄ›, se vyskytuje složitý sociální systém dominantních a podřízených samic. U podřízených samic je často reprodukce potlačena ve prospÄ›ch samice dominantní a z výsledků nÄ›kterých studií vyplývá, že vliv ustájení týkající se sousedství podřízené samice a dominantÄ›jší samice má na infanticidu prokazatelný vliv.

Vliv sousedských vztahů a sociální strategie je patrnÄ› významný i pro složení vrhu. Samice, které byly jedním testem označeny jako dominantí, a v chovu sousedily se samicemi podřízenými, mÄ›ly ve vrhu více samců. A naopak, dominantní samice žijící v sousedství jiných dominantních samic, mÄ›ly ve vrhu více samic. Tyto výsledky mají patrnÄ› souvislost s ovlivňováním složení potomstva v závislosti na požadované struktuÅ™e – napÅ™. s „dostatkem“ samic podřízených v případÄ› sousedství se samicí podřízenou apod.

StejnÄ› jako u norků probíhá u liÅ¡ek odstav dříve, než jak by k nÄ›mu doÅ¡lo ve volné přírodÄ›. Působení tohoto faktoru na welfare liÅ¡ek jeÅ¡tÄ› není plnÄ› prozkoumáno.

Důležitým problémem se zdá také být prenatální stres, jehož typickými projevy jsou útlum chování a ustraÅ¡enost pÅ™i setkání s novými pÅ™edmÄ›ty. Prenatální stres může být spojen také se sníženou porodní hmotností a menší hmotností nadledvin. Působícími stresory mohou být v dobÄ› kolem páření a bÄ›hem bÅ™ezosti manipulace související s pářením či umÄ›lým oplodnÄ›ním, zmiňovaný sociální stres vyplývající z ustájení sousedů či celková frustrace z podmínek ustájení.

Specifickým problémem liÅ¡ek v chovech je jejich velká bázlivost a strach z lidí, která se projevuje pokusy o útÄ›k, defekací a podobnými reakcemi.

Způsob ustájení

Pro volnÄ› žijící liÅ¡ky je důležitý jejich sociální způsob života, a současný způsob ustájení pravdÄ›podobnÄ› neposkytuje sociálnÄ› žijícím liÅ¡kám v  dospÄ›losti možnost uspokojovat své sociální potÅ™eby. Jedním z problémů je výše uvádÄ›ná mateÅ™ská infanticida,

Potenciální výhody či nevýhody společného způsobu ustájení jsou zatím, podle výsledků studií, nejasné. Sociální hierarchie a důsledky složení skupin nejsou zatím objasnÄ›ny; v nÄ›kterých skupinách tak mohou vznikat problémy, u jiných může být efekt skupiny positivní. JednoznačnÄ› positivní efekt byl zjiÅ¡tÄ›n pouze u skupinového ustájení modrých liÅ¡ek ve snížené míře stereotypů.Nejasné jsou také výsledky týkající se faktorů ohlednÄ› produkce – nÄ›kteří autoÅ™i neuvádí rozdíly mezi samostatným způsobem ustájení, jiní uvádí negativní efekt vyplývající napÅ™. ze sociální struktury uplatňující se i pÅ™i krmení – podřízení jedinci vykazovali menší váhu apod. Tento negativní vliv byl vÅ¡ak nÄ›kterými autory vyhrazen pouze pro období reprodukce.

Vzhledem k tomu, že liÅ¡ky jsou v přírodÄ› dále značnÄ› mobilní, aktivní a teritoriální, byly zkoumány různé podmínky ustájení ve vztahu k tÄ›mto pÅ™irozeným potÅ™ebám.

Efekt velikosti klece na welfare nebyl jednoznačně potvrzen.

Bez zjevných výsledků vztahujících se k welfare bylo zkoumáno také umístÄ›ní klecí (standardnÄ› v blocích) či samostatnÄ›, a nebyl také zjiÅ¡tÄ›n vÄ›tší efekt šířky uliček mezi klecemi na životní pohodu liÅ¡ek.

Co se týče povrchu klece, liÅ¡ky patrnÄ› preferují jiné, než klasické povrchy z drátÄ›nkového pletiva. PÅ™i preferenčním testu, kdy liÅ¡ky volily mezi klasickým povrchem, suchou dÅ™evÄ›nou podlahou, podlahou ze suchého písku a podlahou z mokrého studeného písku, si liÅ¡ky vybíraly v nejvÄ›tším počtu případů suché dÅ™evo, nejménÄ› pak studený písek.

Zajímavým bylo také pozorování, že zvířata v 97 % využívala pro defekaci drátÄ›nou část oproti části pevné – pokud je tedy v kleci podlážka obojího typu, liÅ¡ky se naučí udržovat hygienu.

Pro liÅ¡ky je patrnÄ› velmi důležitá potÅ™eba úkrytu a vyvýšená poloha pozorovacího místa, což patrnÄ› souvisí s pÅ™irozenou potÅ™ebou liÅ¡ek pozorovat okolí z vyvýšeného místa. Zatím se zdá, že oba druhy liÅ¡ek dávají pÅ™ednost budníku pÅ™ipevnÄ›ném na stÅ™eÅ¡e klece a ploÅ¡inÄ› pod ním. V Doporučení Rady Evropy, a následnÄ› i v naÅ¡em Metodickém pokynu týkajícím se chovu liÅ¡ek je proto již doporučeno, aby farmové liÅ¡ky mÄ›ly k dispozici plochu s pevným dnem pro odpočinek a místo pro úkryt. Jako pozorovací místo mohou být použity také ploÅ¡iny, nejlépe bez postranních stÄ›n.

Budníky mají v současné dobÄ› v chovech k dispozici pouze matky s mláďaty. Pro chovné budníky se ukázala jako nejvhodnÄ›jší kontrukce se vstupním tunelem. NicménÄ› možnost ukrytí se do budníku pravdÄ›podobnÄ› poskytuje liÅ¡kám určitou kontrolu nad svým prostÅ™edím, což positivnÄ› působí na welfare. Přítomnost budníku je důležitá, i když v nÄ›m právÄ› liÅ¡ka nesetrvává. Ve volné přírodÄ› se veÅ¡kerá aktivita odehrává kolem nory, ne nutnÄ› uvnitÅ™; nora slouží hlavnÄ› jako potenciální možnost úkrytu.

Jako další druhy obohacení je možno uvést např. dřevěné špalíčky na hryzání.

Studie zaměřená na prostÅ™edí sestávající z nÄ›kolika druhů obohacení (velké klece, více druhů budníků, vyvýšené ploÅ¡iny, tunely a jiné doplňky) konstatovala příznivé efekty na welfare liÅ¡ek – poskytnuty byly takto odpovídající možnosti k odpočinku, pozorování okolí, ukrytí se pÅ™ed okolím i pÅ™ed sebou navzájem, vzájemné interakci, hrabání, kousání apod. (Nimon, Broom, 1998).

Ukazuje se tedy, že stejnÄ› jako v případÄ› norků by obohacení klecí mÄ›lo být rozmanité, neorientující se pouze na jeden aspekt.

Foto: NC

Neoznačené citace převzaty z:

Scientific Commitee on Animal Health and Welfare: The Welfare of Animals Kept for Fur Production. European Commission, 2001. europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome_en.html

Další citovaná literatura:

Korhonen et. al: Effect of Space Allowance and Earthen Flooring On Behaviour of Farmed Blue Foxes. Acta Ethologica, 2001, 4, 11-21.

Nimon, A.J., Broom, D.M.: The Welfare of Farmed Mink and Foxes in Relation to Housing and Management. Cambridge University Welfare Information Centre, Cambridge 1998.

Další literatura k tématu:

Baker, P.J.: Potential Fitness Benefits of Group Living in the Red Fox, Vulpes vulpes. Animal Behaviour, 1998, 56, 1411-1424.

Dousek, J.: NÄ›které problémy ochrany kožeÅ¡inových zvířat ve farmových chovech v ÄŒR. Sborník referátů z konference Welfare kožeÅ¡inových zvířat ve faremních chovech. Svoboda zvířat, Plzeň 2002.

Korhonen et. al: Effect of Space Allowance and Earthen Flooring on Behaviour of Farmed Blue Foxes. Acta Ethologica, 2001, 4, 11-21.

Korhonen et al.: Wooden Blocks and Straw As Environmental Enrichments for Juvenile Blue Foxes (Alopex lagopus). Acta Ethologica, 2002, 5, 29-37.

Mandák, K.: Základy chovu kožešinových zvířat. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, Praha 1995.

Moe, R. O. et al: A Note on Reward-related Behaviour and Emotional Expressions in Farmed Silver Foxes (Vulpes vulpes) - Basis for a Novel Tool to Study Animal Welfare. Applied Animal Behaviour Science, xxx (2006) xxx - xxx.

Tůmová, E., Skřivan, M., Oplt, J.: Chov malých hospodářských zvířat (studijní zpráva). ŽV 6/1997, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 1997.