Ohledně welfare farmových lišek existuje mezi autory mnohem větší shoda v tom, že welfare v chovech není v současné době u těchto zvířat zajištěno odpovídajícím způsobem. Hlavními problémy jsou mateřská infanticida, vliv ustájení neuspokojující přirozené potřeby těchto zvířat svou strohostí a malým rozměrem a vysoká míra stresu, kterou lišky zažívají v souvislosti se svým vrozeným strachem z lidí.

Mateřská infanticida a další problémy welfare lišek

Úmrtí mláďat může být obecně zapříčiněno více příčinami: narozením mrtvého plodu, úhynem slabého mláděte nebo díky vrozeným anomáliím.

V odborné literatuře je však u lišek popsán specifický, a zatím relativně málo prozkoumaný jev – usmrcování potomstva neboli mateřská infanticida. Podle výsledků několika průzkumů se zdá, že se na farmách vyskytuje poměrně často. Nimon a Broom (1998) uvádí, že podle průzkumu v německých chovech 45 % stříbrných lišek (Vulpes vulpes) a 40 % modrých lišek (Alopex lagopus) bylo neúspěšných při rozmnožování, a odhaduje se také, že 10 – 20 % samic v chovu se někdy dopustí infanticidy.

Často zmiňovaným důvodem je důsledek stresu či projev lišek s patologickým chováním, zkoumán byl také efekt intenzivního ustájení a nedostatečný přístup k potravě.

Podle některých studií se však ukazuje, že více než tyto faktory má na mateřskou infanticidu vliv vrozené chování lišek týkající se rozmožování. U lišek obecných žijích v přírodě, se vyskytuje složitý sociální systém dominantních a podřízených samic. U podřízených samic je často reprodukce potlačena ve prospěch samice dominantní a z výsledků některých studií vyplývá, že vliv ustájení týkající se sousedství podřízené samice a dominantější samice má na infanticidu prokazatelný vliv.

Vliv sousedských vztahů a sociální strategie je patrně významný i pro složení vrhu. Samice, které byly jedním testem označeny jako dominantí, a v chovu sousedily se samicemi podřízenými, měly ve vrhu více samců. A naopak, dominantní samice žijící v sousedství jiných dominantních samic, měly ve vrhu více samic. Tyto výsledky mají patrně souvislost s ovlivňováním složení potomstva v závislosti na požadované struktuře – např. s „dostatkem“ samic podřízených v případě sousedství se samicí podřízenou apod.

Stejně jako u norků probíhá u lišek odstav dříve, než jak by k němu došlo ve volné přírodě. Působení tohoto faktoru na welfare lišek ještě není plně prozkoumáno.

Důležitým problémem se zdá také být prenatální stres, jehož typickými projevy jsou útlum chování a ustrašenost při setkání s novými předměty. Prenatální stres může být spojen také se sníženou porodní hmotností a menší hmotností nadledvin. Působícími stresory mohou být v době kolem páření a během březosti manipulace související s pářením či umělým oplodněním, zmiňovaný sociální stres vyplývající z ustájení sousedů či celková frustrace z podmínek ustájení.

Specifickým problémem lišek v chovech je jejich velká bázlivost a strach z lidí, která se projevuje pokusy o útěk, defekací a podobnými reakcemi.

Způsob ustájení

Pro volně žijící lišky je důležitý jejich sociální způsob života, a současný způsob ustájení pravděpodobně neposkytuje sociálně žijícím liškám v  dospělosti možnost uspokojovat své sociální potřeby. Jedním z problémů je výše uváděná mateřská infanticida,

Potenciální výhody či nevýhody společného způsobu ustájení jsou zatím, podle výsledků studií, nejasné. Sociální hierarchie a důsledky složení skupin nejsou zatím objasněny; v některých skupinách tak mohou vznikat problémy, u jiných může být efekt skupiny positivní. Jednoznačně positivní efekt byl zjištěn pouze u skupinového ustájení modrých lišek ve snížené míře stereotypů.Nejasné jsou také výsledky týkající se faktorů ohledně produkce – někteří autoři neuvádí rozdíly mezi samostatným způsobem ustájení, jiní uvádí negativní efekt vyplývající např. ze sociální struktury uplatňující se i při krmení – podřízení jedinci vykazovali menší váhu apod. Tento negativní vliv byl však některými autory vyhrazen pouze pro období reprodukce.

Vzhledem k tomu, že lišky jsou v přírodě dále značně mobilní, aktivní a teritoriální, byly zkoumány různé podmínky ustájení ve vztahu k těmto přirozeným potřebám.

Efekt velikosti klece na welfare nebyl jednoznačně potvrzen.

Bez zjevných výsledků vztahujících se k welfare bylo zkoumáno také umístění klecí (standardně v blocích) či samostatně, a nebyl také zjištěn větší efekt šířky uliček mezi klecemi na životní pohodu lišek.

Co se týče povrchu klece, lišky patrně preferují jiné, než klasické povrchy z drátěnkového pletiva. Při preferenčním testu, kdy lišky volily mezi klasickým povrchem, suchou dřevěnou podlahou, podlahou ze suchého písku a podlahou z mokrého studeného písku, si lišky vybíraly v největším počtu případů suché dřevo, nejméně pak studený písek.

Zajímavým bylo také pozorování, že zvířata v 97 % využívala pro defekaci drátěnou část oproti části pevné – pokud je tedy v kleci podlážka obojího typu, lišky se naučí udržovat hygienu.

Pro lišky je patrně velmi důležitá potřeba úkrytu a vyvýšená poloha pozorovacího místa, což patrně souvisí s přirozenou potřebou lišek pozorovat okolí z vyvýšeného místa. Zatím se zdá, že oba druhy lišek dávají přednost budníku připevněném na střeše klece a plošině pod ním. V Doporučení Rady Evropy, a následně i v našem Metodickém pokynu týkajícím se chovu lišek je proto již doporučeno, aby farmové lišky měly k dispozici plochu s pevným dnem pro odpočinek a místo pro úkryt. Jako pozorovací místo mohou být použity také plošiny, nejlépe bez postranních stěn.

Budníky mají v současné době v chovech k dispozici pouze matky s mláďaty. Pro chovné budníky se ukázala jako nejvhodnější kontrukce se vstupním tunelem. Nicméně možnost ukrytí se do budníku pravděpodobně poskytuje liškám určitou kontrolu nad svým prostředím, což positivně působí na welfare. Přítomnost budníku je důležitá, i když v něm právě liška nesetrvává. Ve volné přírodě se veškerá aktivita odehrává kolem nory, ne nutně uvnitř; nora slouží hlavně jako potenciální možnost úkrytu.

Jako další druhy obohacení je možno uvést např. dřevěné špalíčky na hryzání.

Studie zaměřená na prostředí sestávající z několika druhů obohacení (velké klece, více druhů budníků, vyvýšené plošiny, tunely a jiné doplňky) konstatovala příznivé efekty na welfare lišek – poskytnuty byly takto odpovídající možnosti k odpočinku, pozorování okolí, ukrytí se před okolím i před sebou navzájem, vzájemné interakci, hrabání, kousání apod. (Nimon, Broom, 1998).

Ukazuje se tedy, že stejně jako v případě norků by obohacení klecí mělo být rozmanité, neorientující se pouze na jeden aspekt.

Foto: NC

Neoznačené citace převzaty z:

Scientific Commitee on Animal Health and Welfare: The Welfare of Animals Kept for Fur Production. European Commission, 2001. europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/outcome_en.html

Další citovaná literatura:

Korhonen et. al: Effect of Space Allowance and Earthen Flooring On Behaviour of Farmed Blue Foxes. Acta Ethologica, 2001, 4, 11-21.

Nimon, A.J., Broom, D.M.: The Welfare of Farmed Mink and Foxes in Relation to Housing and Management. Cambridge University Welfare Information Centre, Cambridge 1998.

Další literatura k tématu:

Baker, P.J.: Potential Fitness Benefits of Group Living in the Red Fox, Vulpes vulpes. Animal Behaviour, 1998, 56, 1411-1424.

Dousek, J.: Některé problémy ochrany kožešinových zvířat ve farmových chovech v ČR. Sborník referátů z konference Welfare kožešinových zvířat ve faremních chovech. Svoboda zvířat, Plzeň 2002.

Korhonen et. al: Effect of Space Allowance and Earthen Flooring on Behaviour of Farmed Blue Foxes. Acta Ethologica, 2001, 4, 11-21.

Korhonen et al.: Wooden Blocks and Straw As Environmental Enrichments for Juvenile Blue Foxes (Alopex lagopus). Acta Ethologica, 2002, 5, 29-37.

Mandák, K.: Základy chovu kožešinových zvířat. Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, Praha 1995.

Moe, R. O. et al: A Note on Reward-related Behaviour and Emotional Expressions in Farmed Silver Foxes (Vulpes vulpes) - Basis for a Novel Tool to Study Animal Welfare. Applied Animal Behaviour Science, xxx (2006) xxx - xxx.

Tůmová, E., Skřivan, M., Oplt, J.: Chov malých hospodářských zvířat (studijní zpráva). ŽV 6/1997, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 1997.