Welfare prasat
Systémy chovů prasat v intenzivním zemědělství
Dříve byla prasata chována více méně volně v malých skupinách a krmena zbytky potravy a tím, co sama našla. Tento tradiční způsob je dnes k vidění už jen v některých zemích třetího světa, např. v Asii. A ačkoliv vnitřní ustájení s pevnými podlahami bylo k chovu prasat používáno už dříve, k opravdovému rozvoji a intenzifikaci této oblasti došlo až v 50. letech 20. století. Prasata začala být chována v chovech se stále se zmenšující plochou na jednotlivce, čímž klesaly náklady, a mohly tak být budovány celky se stále větším množstvím jedinců.
V současných chovech intenzivního zemědělství jsou prasata chována v pěti základních kategoriích, podle životních stádií:
březí prasnice a prasničky: bývají oplodněny chovným kancem nebo inseminovány, po odebrání selat jsou ustájeny v různých typech ustájení: individuálních kotcích nebo skupinových kotcích s ručním nebo aickým podáváním potravy, ve skupinách s elektronicky řízenými krmnými ay, experimentálně v rodinných skupinách – volných kotcích venkovních, vnitřních nebo kombinovaných. Existuje mnoho variací na tyto typy, zejména co se týká faktorů mikroklimatu, typu podlahy, případně podestýlky. Pro období březosti (4 týdny po zapuštění a 1 týden před porodem) u nás v současné době platí požadavek směrnice EU, podle které je zakázáno používat na prasnice před porodem vazné technologie a je nutno je chovat ve skupinách: Teno požadavek je realizován u nových chovů, u stávajících toto vstupuje v platnost od roku 2013. Po 3-5 vrzích jsou prasnice odvezeny na jatka.
prasnice v době porodu: asi 3-5 dní před porodem jsou prasnice převáděny do porodních klecí, zde zůstávají asi 3 týdny, kdy jsou jim odebrána selata (V USA je tento interval kratší – 2 týdny i méně). V porodní kleci s roštovou podlahou se prasnice nemůže otočit, ani jinak pohybovat, selata jsou oddělena v druhé části kotce, a v tomto prostoru se mohou volně pohybovat. Na některých farmách v ČR bývá v současnosti používána tzv. obohacená porodní klec, která prasnici umožní se otočit v jednom směru, a selata zde mají větší prostor, porodní klec je vystlána slaměnou podestýlkou.
odstavená selata: jsou umístěna do společných ohrad, kde jsou většinou spojena s dalšími vrhy, s dalším přibýváním na váze jsou dále přesunuta do dalších ohrad. Směrnice EU (2001/93/EC) udává alespoň minimální prostor, který musí být dodržen pro ustájení prasat různé váhy, v jiných zemích, např. v USA podobná legislativní opatření chybí. Selata jsou většinou kastrována a jsou jim zkracovány ocásky.
prasata na výkrm: jsou dále chována skupinově. Management chovu se různí, ale obvyklé je prasata přemisťovat do ohrad s menší hustotou při dosažení určité váhy (např. ve 100. dnu života při váze 30 - 40 kg). Prasata jsou převážena na jatka v době kolem 170 dnů života, kdy váží kolem 100 kg, i když v některých zemích je tato doba prodloužena.
chovní kanci: jsou chováni v malých ohradách, kam se vejde i jedna nebo dvě prasnice, které mají být oplodněny. Praxe se opět různí, např. v USA jsou kanci chování v individuálních boxech a přemisťováni do ohrad jsou pouze k oplodnění.
V následujících textech této sekce bude pozornost zaměřena na otázky welfare prasat, a to v jednotlivých životních fázích.
Připraveno podle:
CIWF: Animal Welfare Aspects of Good Agricultural Practice: Pig Production. http://www.ciwf.org.uk/education/gaphome.html
Hájek, J., Jelínek, T.: Zásady welfare a nové standardy EU v chovech prasat. VÚŽV Praha 2004.
