Rybníkářství je způsob odchovu ryb, pÅ™i kterém jsou využívány umÄ›lé kultivační metody. Hlavním cílem je samozÅ™ejmÄ› zajiÅ¡tÄ›ní dobré reprodukce a co nejvÄ›tší zisk. Podle údajů FAO (2000) se za poslední roky toto odvÄ›tví úspěšnÄ› rozvíjí a další rozvoj je očekáván. Podle novÄ›jších údajů se pÅ™edpokládá, že v roce 2015 bude spotÅ™eba ryb zvýšena z 50 milionů tun na 183 milionů tun, z Äehož 73 % bude pocházet právÄ› z umÄ›lého odchovu (FAO, 2004).

Oproti jiným druhům zvířat chovaným v zemÄ›dÄ›lství je vÅ¡ak v současné dobÄ› k dispozici velmi málo vÄ›deckých poznatků, které by se týkaly welfare ryb, ačkoliv se v posledních letech objevily nové studie. NÄ›které organizace jako je napÅ™. Farm Animal Welfare Council (FAWC) publikovaly v uplynulých letech už i určitá obecná doporučení týkající se této problematiky, nicménÄ› poznatků vyplývajících z výzkumu je stále málo. To vede k tomu, že stále pÅ™etrvává dříve proklamovaný názor, že ryby nemají díky svému neuro-anatomickému a fyziologickému uzpůsobení schopnost cítit bolest a jiné negativní vlivy, nicménÄ› novÄ›jší studie tento názor zpochybňují. Jsou tedy ryby schopné cítit bolest a negativnÄ› prožívat vnÄ›jší vlivy? Na tuto otázku je zaměřena další sekce.

V souvislosti s tímto tématem se objevuje další otázka – pokud jsou ryby schopny negativnÄ› prožívat, jakým způsobem je jejich welfare negativnÄ› ovlivňováno pÅ™i umÄ›lém odchovu? A jak jej lze ovlivnit pozitivnÄ›? Na to se zaměřuje tÅ™etí sekce Welfare ryb.